weby pro nejsevernější čechy

Josef II. v Rumburku

Ne každý se upamatuje na osobní návštěvy Josefa II. v severočeském pohraničí několik měsíců po vpádu pruských vojsk v době války o bavorské dědictví, která je známá jako „bramborová válka“. Do Rumburka přijel za vytrvalého deště, v doprovodu generálů Laudona a Brauna a ubytoval se na zámku. Podle legendy se mu při obědě k nohám vrhla mladá dívka a prosila jej se slzami v očích, aby jí vrátil šaty. Josef II. si nechal situaci objasnit. Dívce byly zabaveny šaty, na které látku pašovala ze Saska. Josef II. ji blahosklonně odškodnil dvěma dukáty, řkouce: „Mé dítě, zabavené šaty ti nemohu vrátit, jelikož jsi porušila zákon, ale za dva dukáty si kup jiné. Avšak ať ti již nikdy nepřijde na mysl pašovat cizí zboží! V mém státě se vyrábí dostatek látek na šaty, žádné cizí nepotřebujeme.“ Josef II. se o Šluknovsku vyjádřil velmi lichotivě, kraj je prý krásný a plodný, vesnice dobře vystavěné a lidé zruční, ovšem okolí zcela otevřené vpádům cizích vojsk. Na prosté lidi působil Josef II. jako vnímavý posluchač projevující velký zájem o jejich životní podmínky. Byl prakticky prvním mocnářem, který jim popřál sluchu a nevyhýbal se bezprostřednímu kontaktu či rozhovoru. Orba u obce Slavíkovice, sekání trávy u Kunštátu, to jsou historky stále připomínané. Podobná výjimečná setkání zažili i lidé v našem regionu.

Sto let po nástupu Josefa II. Na trůn se v celém Rakousku – Uhersku stavěli panovníkovi pomníky, Rumburk nebyl vyjímkou.

„Vážené městské zastupitelstvo, Vámi, dne 22. listopadu 1880, zvolené Komité k výročí sta let od nastoupení vlády císaře Josefa II. se jednohlasně usneslo postavit pomník milovanému, nezapomenutelnému císaři národa a nesmrtelné vzpomínce na něj. Tento nápad se setkal u obyvatel s vřelými sympatiemi, ale i s peněžními závazky od občanů a spolků v takové výši, že již 29. listopadu 1880 mohl být položen základní kámen. Dnes je toto nádherné dílo dokonáno a s velkou radostí jej zapisujeme jménem všech velkomyslných dárců do vlastnictví obce Rumburk, s prosbou, aby tento pomník vzala pod ochranu a do udržování. Budiž nám navěky uchován a ctěn v duchu, v jakém byl postaven. V Rumburku, 14. května 1882„

Základní kámen k pomníku tehdy pokládal starosta města Theodor Sallmann.
Bronzový pomník byl odlit v Salmových železárnách v Blansku 4. 10. 1881, vážil 1 185 kg a byl umístěn na podstavec z dioritu od kameníka Laskeho z Rožan. 
Jak to ale s pomníky bývá, ani tenhle nezůstal na věky:
Dne 11. června 1923 v 18 hodin došlo k odstranění pomníku císaře Josefa II. v souvislosti se zákonem na ochranu republiky z roku 1920. Byl sejmut po dvouhodinovém úsilí pomocí kladkostroje a odvezen na nádvoří odborné tkalcovské školy, kde sídlilo toto času v malých prostorách i městské muzeum. Jeho další osud znám není. Zda byl také odevzdán na Göringovy výzvy jako cenný kov za druhé války, není prokázané. Na dlouhou dobu podstavec osiřel. Až v roce 1936 byl osazen bustou uznávaného německého velikána Alexandra von Humboldt od libereckého sochaře Viktora Eichlera, odlitou firmou Richarda Herolda v Chomutově. Podstavec upravoval Josef Bazant, např. autor reliéfu Merkura na Průmyslové a zemědělské bance na rumburské hlavní křižovatce či jednoho z vojáků ze zrušeného památníku obětem Velké války v Parku Přátelství.