weby pro nejsevernější čechy

Poetické odpoledne (divadlo a koncert)

Sobotní večer nabízel v televizoru vyhlášení cen TýTý a nakonec to všechno dopadlo jakoby v roce 1977 a tak jsem zvolil alternativní program (a bylo to mnohem jednodušší než v roce 1977).Vlastně jsem se chystal jenom na Fabriku do Doubice, kde jsou dubnové víkendy pojaty opravdu velkolepě a Fabrice by mohl závidět i leckterý městský klub (jen aby to vydrželo, pane Navaro!), ale odpoledne jsem ještě zachytil na fb upoutávku na kabaret v rumburském kulturáku a tak jsem začal tam. Nejdřív to smutné: v kulturáku ani blízkém okolí si nedáte nikde ani kafe. Zrekonstruovaný barák je mrtvý jako velryba, která uvízla na mělčině. Mramorové mauzoleum nenaplněných ambicí.

Po sedmé začalo představení Šťastná sedma inzerované jako kabaret (aneb dvě ženy, dvě židle, dva pohledy, jeden stůl, … a Olinka si stále balí kufr). Aneta Pavlová a Irena Kubicová, jak jsem pochopil, trochu bilancovaly svou divadelní spolupráci za posledních sedm let (sedma) a byly vtipné, chvílemi patetické a chvílemi didaktické. Celé to bylo vlastně roztomilé v nejlepším smyslu toho slova. Holky blbnou, krásně to rozbalily ve scénce s vědmou, nakonec ale zabrzdí, zvednou výchovný prstík. Ty ty  ty! Trochu to míchání žánrů mate.

Snažím se zjistit, jestli se představení bude ještě někdy někde (poblíž hrát), zatím nemám žádnou reakci, ale dám vám vědět.

Fabrika měla na programu koncert Jiřího Vaňka (neboli Singletona) a českolipsko — děčínské kapely Vy jako my.

Jiří Vaněk mě zajímal. Jako jeden z hlavních tvůrců (s Tomášem Baldýnským) se podílel na scénířích sitcomu Comeback, a jeden čas byl v tomto týmu i pan Xindl X, který později zvolil muzikantskou dráhu. Tady je tedy další týpek, který se rozhodl zkusit to tímhle směrem.

Zatím to nevypadá, že by to kdy byla taková popina jako je Xindl, každopádně jsou to ale písničky zajímavé a prezentované ve stand — up bloku prokládaném básničkami a — stejně jako třeba tady — by si tohle vystoupení zasloužilo pozornější publikum.

Pro ty co tam nebyli a nebo popíjeli na baru malý vzorek poezie:

Branná cvičení
Málo mi zůstalo ze školních lavic:
vlastně jen traumata z jaderných hlavic.
Však díky instrukcím neklesám na duchu
Vím, jak se položit: nohama k výbuchu.

George Buřt v letním parku
K počasí nemám větších připomínek
Našel jsem na něm jenom jednu pihu
Že holkám, co maj šaty bez ramínek
Se celkem špatně kouká do výstřihu

Proč udělal Petr Čech chybu v zápase s Tureckem na fotbalovém Mistrovství Evropy ve Švýcarsku
Možná se rozpomněl na první polibek pod starou chodovskou tvrzí
Možná na Podanou ze třídy, co měla už v pátý kozy
Nebo jak vypil poprvé pivo a byl podivně šťasten
A nebo na první vopravdu vošklivej zážitek s chlastem

Jiří Vaněk mluvil také často o depresích (já deprese nikomu nezávidím, ale je to nakonec velmi zábavné téma a takový Woody Allen na něm postavil skoro celou karieru, takže deprese občas závidím) a má k nim spoustu důvodů jak zjistíte, když kliknete na stránku tisíc věcí který mě serou.

Myslím, že jsme ho na Fabrice neviděli naposledy stejně jako skupinu Vy jako my, která vystoupila vzápětí.

Chlapci hráli skladby z nové desky  O tmě. Předvedla se řada hostů a hraje jim to fakt dobře.

Mě jako vám rozhodně ne.