weby pro nejsevernější čechy

O sexu, drogách a jablečném moštu

Tohle je opravdu příběh o sexu, o drogách a o malvicích. Dobře, nedá se ve chvilce zvládnout všechno, natož v sobotu, kdy se v kraji rudě volilo, ale něco se přeci jen stihnout dá. Začněme od konce. Jablka. Třetina příběhu, chcete li 33,33% po sečtení všech pro a proti. V necelé polovině sečtených volebních okrsků. Není to příliš, ale pořád je to docela dost. Takže: potřebovat budete jeden dubový ruční lis, jednu krouhačku, dva metráky jablek, padesát lidí, klášterní zahradu, hezké podzimní počasí, oheň, buřty, pár jednohubek a hlavně radost. Scházeli jsme se v tom sobotním dopoledni váhavě. Nevím, jak chodí švábi na pivo, ale budiž! Sešli jsme se. Bylo moc hezky, jakože nejen to počasí, spíš NÁM bylo dobře na světě. Kolem se víc nevolilo, než volilo a nám to v tu chvíli moc nevadilo. No chvíle to taky nebyla, vlastně šest hodin, ale to se jen tak říká a píše…

Takhle bychom se daleko nedostali a chtěli jsme stihnout alespoň ta jablka. Moštování a jablečné soutěže. Tu o nejkrásnější jsem vyhrál já. Akci pořádal Schrödingerův institut. Hodně se jedlo, pilo, zpívalo a povídalo. Pro pečlivé a pozorné čtenáře: sloní žrádlo, obložené chleby, jednohubky s česnekovou pomazánkou, spousty koláčů a buchet, čaj, kafe a mošt (pepsi se nikdo nedotkl, zůstala v lednici, beztak je to z ropy), Okoř, Kocábka, Černý muž a ještě jedna co si na ní teď nemůžu vzpomenout, slova o práci, dalekých cestách, porodech, psech a všelijakých dalších důležitostech. Kdysi dávno to prý právě tím jablkem začalo. „Utrhni ho, co by se asi tak mohlo stát?“ A už v tom jedeme. Takže další pokračování. Každopádně mnohem povedenější. Nebyl to Eden, jen klášter Svatého Karla Boromejského v Jiříkově. Nebyl to cider, jen mošt. Ale jak chutnal! Není to celý ani povedený příběh, jen střípek. Budiž, svět je kulatý a přeci má tolik ostrých hran a trhlin. Budu na to sobotní dopoledne často vzpomínat. Zvlášť až napadne sníh a všude kolem bude bílo. Ta červená barva šťávy… Poslední teplo nízkého slunce… A pak ještě až prožiju v letním horku opravdovou žízeň a já si budu muset koupit jemně perlivou. Nakyslá a sladká chuť dvě vteřiny od svého vzniku… No a pak si to zase na podzim zopakuju znovu. Těším se, že nás na to voňavé mačkání a sladké lepení bude i za rok hodně. A třeba se ani k volebním urnám nepůjde.

Pro výběžek.eu a pro všechny kteří přišli.

Jiří Bukvičák, Teplákov nad Sprévou