V poměrně obsáhlém a poměrně upřímném rozhovoru pro Hospodářské noviny, prohlásí místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, že “nejspíš plácal”, když na nějakém předvolebním mítinku uvedl hausnumera o miliardách ztrácených ročně ze státního rozpočtu. Popravdě řečeno, mě ta jeho bohorovnost uráží, když neřeknu rovnou, že s.re!
Je to totiž přímé přiznání k tomu, že politika je umění vnutit lidem lež, vydávat jí za pravdu a vyhrát s tímhle prolhaným přístupem k životu, k lidem a k politice, volby! To je to hlavní, vyhrát volby, osrat tak trochu všechny ostatní, včetně voličů vlastní partaje. Na druhé straně, poražení jsou ti pitomí “pravdoláskaři”, kteří neumějí a nechtějí “žít ve lži”, popřípadě se lží.
Položím řečnickou otázku: kam taková společnost spěje, když otevřeně dovoluje, aby lži byly normou politického soupeření a jediným “trestem” za jejich použití pak může být na půl úst utroušená poznámka ve smyslu, že jsem “tedy plácal”? Jistě, odpovím si sám, do pekla.
Plácání pana ministra není jedinou odbočkou od normálního světa, kterou musíme všichni v posledních letech spoluprožívat. Lžiprasodent jednal v Moskvě s ruským skorocarem ve společnosti dvou nejvyšších ruských “spolušajb”, ministrem Lavrovem a poradcem pro zahraniční politiku Ušakovem. S prasodentem tam seděli kancléř Mynář, nicka bez bezpečnostní prověrky plus podnikatel, jednatel firmy Lukoil Aviation Czech Nejedlý, bez oficiální funkce. Tenhle nesoulad přítomných z obou stran je děsivý. Jiné vysvětlení, než že se tam setkali řídící důstojníci české hlavy státu a to hned šajby několika úrovní, aby si nezávazně potlachali před kamerami a bez kamer si pak dohodli další proruské a protievropské kroky, mě nenapadá… Prasodent mluvil přitom tak špatnou ruštinou (čímž urazil hostitele, neb odmítl oficiálního tlumočníka a tím také porušil diplomatický protokol), že upřímně rozesmál prezidenta Putina. Ten se totiž, jak by to mohlo vypadat, nesmál nějakému báječnému Mioušovu bonmotu, nýbrž té jeho popatlané “massa Bob” ruštině!
A tohle je můj – a pardon, pardon – také Vás všech zástupce ve věcech vytváření mediálního obrazu České republiky! No, to mi ho teda vyndej…! Jeden papaláš “plácá” a další mrví dějiny, hostitelský jazyk, diplomatický protokol a pověst země. Díky hoši! Kdo neplácá, není Čech!
