V květnu 2024 vydal spolek Dolský mlýn (tedy Natálie Belisová) další poněkud nečekaný titul – Krajinou spálenou.
O knize vím od okamžiku, kdy se objevila na pultech, ale situace někdy není úplně jednoduchá. Nejprve něco oficialit:
Včera se narodila kniha Krajinou spálenou, co popisuje historii míst, kterými roku 2022 proběhl požár. Ode dneška se dá koupit v antikvariátu v Křížové ulici v Děčíně u Standy Dostála, dvorního prodejce knih, vydaných spolkem Dolský mlýn. Výtěžek z prodeje bude opět použit na konzervaci Dolského mlýna. U Standy tak lze „přispět“ na jeho záchranu i koupí dalších titulů – Tulákům Jetřichovicka, Osud má jméno Dolský mlýn a …a v prach se obrátíš aneb Bídáci Děčínska.
….teď ještě najít bohatého blázna, který by nám vydal dvoudílný Špalíček pomníčků a zapomníčků Děčínska. Zatím to vypadá, že zůstane v šuplíku mé pozůstalosti.
Inu, já osobně tedy čekal a čekám na nepřímo slíbení pokračování bídáků. Nicméně každá kniha od Natálie je skvost, takže jsem čekal, kde na tenhle titul natrefím.
Kniha o krajině Českého Švýcarska, které lidé dali duši. Každé údolí, skála, výšina i rokle má své příběhy z minulosti, kdy les obyvatele živil a oni se o něj starali. Autorka Natálie Belisová ve svém vyprávění vychází z letitého studia dobových písemností 16. až 19. století. Text je doplněn o fotografie Václava Sojky, jenž zmíněná místa dokumentoval po požáru v červenci 2022. Výtěžek z prodeje knihy bude použit na konzervaci budov Dolského mlýna.
Jenže jenže. Prodejních míst jak šafránu, a trochu z ruky. I když bych rád na Dolák přispěl, prostě to nevycházelo, a nevyšlo to ani na Minitrhu, kde se sice o knize mluvilo, ale nikdo ji tu v prodeji neměl. Proto potěšilo, když se mi přes kohosi zjevila vánoční nabídka:
Přes e-shop se mi nechce, Děčínem většinou jen narychlo projíždím, ale v České Kamenici někoho momentálně mám, takže super. Super? „Obchůdek Kábových? Neznám…“ Půl dne Googlení a pak tedy pokus, kde asi by to mohlo být. A bác ho, poněkud zvláštní překvapení. Co já vím, možná vánoční přirážka:
Ale dost stížností a vyprávěnek o složitostech, něco taky ke knize samotné.
Nějak jsem si špatně vyložil, o čem kniha vlastně je. Tuhle jsem slyšel hlášku, že AC/DC vydávají stále jen jednu desku, jen pokaždé pod jiným názvem. Je to trochu podobné, v tom nejlepším slova smyslu – autorka svým specifickým stylem vypráví „jen“ o tom, co bylo a zbylo. Požár vůbec není prvotní, je jen iniciátorem vyprávění o věcech a místech, na které se zatím ještě nedostalo. A také jedním z faktorů (krom času a lidí), který místy krajinu a její historii ohlodal k nepoznání a zapomnění. Převyprávět se to moc nedá, jen doporučit. Prostě si zkuste jeden ze 700 vydaných výtisků sehnat do své regionální knihovničky.
