weby pro nejsevernější čechy

Špitál a chudobinec (Rumburk)

Dnes se spolu zastavíme v místech kruhového objezdu před budovou rumburského gymnázia. První ze snímků, pořízený kolem roku 1895, nám ukazuje někdejší krásu Špitálu Franze Josefa I., který byl vystavěn roku 1854 podle plánů žitavského architekta Carla Augusta Schramma rumburským stavitelem Josefem Hampelem (byl autorem třeba i rozhleden na Vlčí hoře a Dymníku).
Na stavbu přispěl i tehdejší starosta Adalbert Eyssert mladší.

Nemocnice fungovala jako městské zařízení do 26. 4. 1859, kdy jí dostaly do péče milosrdné sestry řádu sv. Karla Boromejského, které sem přišly ze Zemské nemocnice z Prahy. V roce 1925 upozornila kontrolní komise při inspekci na zásadní nedostatek tohoto ústavu – pacienti neměli k dispozici koupelnu. Zrušení bylo nasnadě, proto se přistoupilo k organizování stavby nové moderní nemocnice, dnešní chirurgie, jež se po otevření stala jedním z nejlépe vybavených pracoviště v rámci československé republiky(!). 
Ovšem situace nebyla jednoduchá ani tehdy a financí ani kvalitních řemeslníků se nedostávalo, proto budování trvalo tři roky.
V rumburském muzeu jsou uloženy stavební plány špitálu Josefa Hampela, kde je velmi účelně řešené uspořádání budovy, samozřejmě ale odpovídající hygienickým nárokům té doby. Toaleta byla tehdy méně důležitá než kaple.
O nezastupitelné roli perfektně fungujícího hygienického zázemí, stejně jako kvalitní kuchyně a blízkosti prádelny přesvědčovala v té době ve svých pokrokových studiích i proslulá „dáma s lucernou“ Florence Nightingalová (1820 – 1910). Její hlas ovšem do Rumburka nedolehl.
Vedle špitálu (dnešní Obchodní akademie) stával do února roku 1908 městský chudobinec, jeho snesení je dochováno ve sbírce fotografií. Toto zařízení pro nemajetné občany, jejichž počet nebyl zcela přesně vymezen, fungovalo ve stylovém podstávkovém domě na Dammstrasse (Komenského ulici) od roku 1874 (náklady 21 575 zlatých).

 

Obyvatelé dostávali stravu i lékařskou péči, na každého byla vyčleněna z obecního rozpočtu částka 600 zl., ze které byl hrazen také otop a osvětlení. Jelikož však místo se jevilo jako nejvíce vhodné na postavení budovy gymnázia, chudobinec byl zbourán a přestěhován do nově vzniklého objektu v Královské ulici (dle plánů Wilhelma Müllera).

Vedle původního chudobince stávalo sousoší od sochaře Josefa Salma z Dolních Křečan. To si můžeme prohlédnout na Strážném vrchu, kam bylo s velkou slávou přemístěno 6. září 1908. Jelikož tak dokonale zapadá do koloritu okolí kostelíčka Jana Křtitele, pouze obrazový materiál nás může přesvědčit o tom, že není původní ozdobou Strážného vrchu.

Pozor: v sobotu v muzeu další z řady benefičních akcí na záchranu klavichordu!!!