weby pro nejsevernější čechy

Total Balkan, Blanka Čechová (neboli pomáhat lze i navzdory humanitárním organizacím)

 Mladá, kompetentní, vzdělaná a jenom maličko cynická žena se vzdá práce u zavedené mezinárodní organizace a vstoupí do jiné, aby prožila v jejích strukturách rok v Kosovu. Náraz na byrokratickou hradbu, náraz na kosovskou realitu a pohled na to všechno „odspoda“ to je kniha Totál Balkán. Ačkoli jde v Kosovu o zcela jiný level, nemohl jsem se při četbě zbavit pocitu, že to všechno tak nějak důvěrně znám tady od nás, ze severu severu Čech, kde se všelijaké organizace angažují v pomoci malým – drobným – nepřizpůsobivým, aby výsledkem této činnosti byla v nejlepším případě nějaká formální zpráva, případně kulatý stůl a konference s okoralými chlebíčky a unavenou sodovkou.

 

Opravdu pomáhat lze pouze za cenu drobných administračních podvůdků a nejlépe za své a ve svém volném čase.

Blanka Čechová ve své knize popisuje vlastní zkušenost z mise v Kosovou a pomalu, den za dnem, nás provází svoji cestou do Mitrovice, po Mitrovici a po Kosovu, s nadhledem popisje opravdu drsné podmínky ve válečné zóně, výstižně popíše nadřízené i kolegy a drží si odstup, aby mohla komentovat přesně a s nadhledem události, které provázeli vývoj v Kosovu v průběhu jednoho roku dokonce i vyhlášení samostatnosti Kosova (které sleduje prostřednictvím televizní obrazovky z dovolené v Londýně) .

(Její literární alter ego Blankica si odstup neudrží, alespoň co se týká jednoho francouzského důstojníka jednotek KFOR, ale to myslím byl hlavně dárek čtenářům, kteří vyžadují nějaký románek v každém románu).

Tragédie Kosova, kterou nám sdělovací prostředky „hráli“ celé roky den co den na mě pořádně dolehla vlastně až když jsem četl tuhle knížku, otevřel jsem mapy, listoval wikipedií. Je to proto, že je osobní a lidská a zbavená všech „keců“.

Ze všech příhod, které skládají mozaiku rozvrácené a bezmocné země, kde byli (jsou) sousedé schopni se pobít a povraždit mi pořád vystupuje jedna drobnost.

Když se Blankic poprvé rozhodne vzít humanitární pomoc do svých rukou a nakoupí plata kindervajec a v beznadějně nadějném gestu je rozdává nejprve dětem a zbytky i vojákům jednotky KFOR, aby jim zpříjemnila život a službu, staniol končí rozházený po zemi a nikomu to nepřipadá nenormální. Až lidé nebudou rezignovat na to, aby kolem sebe uklidili, možná to bude nějaký nový začátek.

ulkázka z knihy je tady

výběžek děkuje nakladatelství OSN za zaslání recenzního ebooku, fakt radost, když něco funguje)