Blábolím, tedy jsem (prezidentem)

Blog
Typography
Od sobotního odpoledne mi už hlavou proběhla řada komentářů k výsledku přímé volby prezidenta. Ovšem, než jsem je stačil napsat (do zásoby, abych to pak v pondělí poslal panu řediteli), už s tím přišel nějaký jiný bloger. Zvláštní na všech těch komentářích, které jsem zatím stihnul zaznamenat, je nepřehlédnutelná jedna spojovací podrobnost. Vlastně všichni komentátoři nějak ventilují „naději“, že nově zvolený prezident Miloš Zeman přece jenom nakonec snad nebude tak hrozný, podlý, nízký, prolhaný, úskočný a humpolácký, jako byla jeho předvolební kampaň. Tak přesně tuhle „naději“ nesdílím. Proč by se ten člověk měl najednou, jen díky tomu, že vyhrál volbu, změnit?
Myslím, že bude daleko aktivnější ve vymýšlení všelijakých vpádů do politických záležitostí, než jak to dělal Václav Klaus. Nebo, přesněji řečeno, aktivnější budou lidé, kteří ho vodí – ať už skutečně fyzicky, aby zase někde nebuchnul, nebo v přeneseném slova smyslu, „na drátkách“. Podle toho, co vidím a slyším od nově zvoleného prezidenta, není Miloš Zeman zrovinka integrální a samostatnou osobností. O jeho současných duševních kvalitách toho široká veřejnost mnoho neví. Deset let byl zalezlý někde na Vysočině, jeho nová partaj nijak neuspěla ani v parlamentních, ani v krajských volbách – a najednou (!!!) je z něj hvězda a vítěz přímé prezidentské volby. To je mi nějak podezřelé. To přece nemohl „zmáknout“ jeden člověk. Celá ta široce a na nejpodlejších a primitivních lžích založená kampaň, jejímž jediným pojícím heslem bylo „účel světí prostředky“, je jistě dílem bystřejších a zkušenějších manipulátorů, než jakým je kabaretní žertéř Zemanova typu. On sám je možná svým způsobem výmluvný, na druhou stranu příliš často skrývá nedostatek vlastní a originální myšlenkové vynalézavosti (no, myslete s tou náloží v hlavě…) za tuny citátů. Potíž s citáty je v tom, že sice mohou jaksi dočasně „sedět“ a „přiléhat“ na určité děje, které jakoby výmluvně komentují. Nicméně, ty citáty vymyslel někdy jindy někdo jiný a pro zcela jinou unikátní příležitost. S probíhající realitou sedí citáty jen na oko.
Když pak ze sebe pan Zeman vysouká nějaký ten proslulý vlastní bonmot, jedná se většinou a pohříchu o nějakou urážku. A to je mi protivné. A navíc, je to nebezpečné znamení i pro celé jeho okolí, které v této chvíli čítá něco více než deset miliónů lidí. Jde o tohle: Sarkasmus, který pan Zeman více než často, dokonce spíše pořád používá jako „zbraň“ proti svým spolubesedníkům či všeobecně při vyjadřování, bývá u starších lidí výmluvnou (jimi samotnými neregistrovanou, jak jinak…) známkou rozšiřující se demence. Jinými slovy: on možná už ani sám neregistruje, jak útočná a urážlivá jsou jeho veřejná vystoupení…
Obávám se, že pan Zeman je, vzhledem ke svým návykům i vzhledem k ustrojení jeho duševní výbavy, už na té sestupné „letové“ hladince. Nadnášet a postrkovat „správným“ směrem ho budou jeho rádci a poradci a sponzoři (a strážci). Vzhledem k obsahu jeho předvolební kampaně, která sklidila takový úspěch, jest se obávat, že ho pohrnou směrem k ostrému vymezování proti uměle vytvořeným „nepřátelům“ – nejprve třeba proti Sudeťákům a cizákům, ale s postupem času vlastně „proti všem“, kteří s ním (s nimi) nebudou souhlasit. Na nějaký velký přínos k sjednocení lidí, natož politiky, to vskutku nevypadá.
V lepším případě nás čeká legrace s vaklavým a žvahlavým mluvkou na Hradě. Ty horší případy se mi ani nechce domýšlet…

BLOG COMMENTS POWERED BY DISQUS

nabídka_pracovní

vybezek sklad

videa_z_výběžku

vandej

k_fix_cz

pojdte se kouknout)