Divadlo
Typography

Divadelní prázdniny jsou v polovině, přípravy na další sezónu ovšem v plném proudu. V náročném pracovním programu se nám podařilo "odchytit" dramaturgyni Činoherního studia paní Dagmar HALADOVOU a nejnovější posilu ústeckého činoheráku, pana režiséra Davida ŠIKTANCE, kteří velmi ochotně odpověděli na naše otázky.

dasa2

(Dagmar Haladová, foto Klára Žitňanská)

Sezóna s pořadovým číslem 46. ZTRÁTY A NÁLEZY je historií. Tak si pojďme říci : jaké byly ztráty a jaké nálezy Činoherního studia v této sezóně?
DH: Ztrát a nálezů bylo dost, ať už v tom, že s novou sezonou (47. sezonou) k nám nastupuje nový kmenový režisér David Šiktanc, tak i v tom, že jsem se "nalezli" zase na českém divadelním festivalovém poli (Dream factory Ostrava, Divadelní svět Brno nebo Mezinárodní festival Divadlo Plzeň). Takže já to vnímám tak, že jsme spíš v pozitivním slova smyslu spoustu nových inspirací "nalezli" a co se týká ztrát - odešla od nás Erika Stárková (herečka) a myslím, že jsme konečně ztratili ostych a začali do toho trochu víc "šlapat". Jako kdyby Činoherní studio trochu nabralo nový dech.

Rozloučili jsme se s legendárním kusem - po deseti letech a stech provedeních skončil návštěvnicky úspěšný KLUB RVÁČŮ. Myslíte, že má ČS potenciál vytvořit nějakou podobnou inscenaci, která by se mohla stát takovým hitem?
DH: Já si myslím, že je to jasné, musí vzniknout nový "kult" nové doby, dokonce mám i dramaturgický tip, ale to vám nemohu prozradit, přišli bychom pak o ten "boom".

V sezóně probleskovaly ze zákulisí zprávy o možném angažmá Petra Panzerbergera (momentálně viděn ve Zkrocence, pozn.autor) od příští sezóny. Pak i jiné zprávy, že to nevyšlo. Vnesete do toho trochu světla?
Petr Panzenberger se měl skutečně vrátit, ale nakonec to nedopadlo, má mnoho jiných životních povinností, které musel, bohužel k našemu smutku, upřednostnit.
Holt se to někdy stává, s něčím počítáte, ale nakonec je všechno jinak. Možná tohle mám na divadle a divadelním provozu nejradši, že to není stereotypní továrna bez srdce. A co se týká Petra, přejeme mu za celý Činoherák jen to nejlepší a ať se k nám rád vrací, ať už jako host nebo jako divák.

Jak bylo vnímáno vaším zřizovatelem, že se Martin Finger dostal do nejužší nominace na Cenu Thalie i Cenu Divadelní kritiky pro hlavního herce v inscenaci Homo Faber ? Co tyto nominaci přinesly ČS?
DH: Víte co, to já ani nevím, jestli o tom zřizovatel ví, že něco takového proběhlo, možná nějak reagoval, ale dodnes o tom já nevím. Ale tak třeba to byla kladná reakce, pro Činoherní studio to bylo určitě pozitivní, zase se o nás ví, vstali jsme jak Fénix z popela a stojí to za to. Já mám osobně strašnou radost, beru to jako takové osobní zadostiučinění a vlastně mi ty nominace tak nějak daly najevo, že asi umím vybrat titul, a že máme zkrátka silný soubor, který se umí chopit těžkých témat.

Ano, s tím mohu rozhodně souhlasit. Jak vnímáte letošní účast ČS hned na dvou významných moravským divadelních přehlídkách?
DH: Já to vnímám skvěle, to je přece nejdůležitější, že nás chtěj a že se o nás ví! Jen tak dál!

Divadelní zahrada 2018 měla být ozdobena také novou premiérou Shakespearovy hry. Na programu se však neobjevila. Vysvětlíte nám, proč?
DH: To je trochu komplikovanější, ta hra premiéru mít měla, ale pod produkcí KULT, měl to být Titus Andronicus a režírovat měl Filip Nuckolls. Nakonec od zkoušení odstoupil on sám, víte, ono je to někdy těžké - divadlo je srdce, ale taky kolos, a ten prostě může člověka někdy semlít. Každopádně i tak je program zahrady nabitý a navíc se můžete těšit i na hostující představení Fraška o Dušanově duši pražského divadla Spektákl, které režíroval Jan Holec a ten u nás bude režírovat Čarodějova učně.

A pojďme ještě aspoň v kostce pozvat vaše diváky do nové sezóny. Co nás čeká ? Nějaké významnější změny se chystají? Kam byl směřován výběr nového repertoáru?
DH: Premiér bude hodně a navíc bude ve 47. sezoně končit projekt Překročit hranice. První premiérou v rámci divadelního festivalu Kult bude dramatizace slavné polské novely Witolda Gombrowicze - Pornografie. Ještě předtím však v září proběhne premiéra studiové inscenace nového textu Jarola Ostravala Paškál v režii Jiřího Pokorného. Druhou premiérou na velkém sále bude Čarodějův učeň v režii Jana Holce. Na Vánoce budeme reprízovat hru Tomáše Vůjtka Vánoční hra aneb O tom slavném narození. S novým rokem se můžou diváci těšit na komediální psychothriller Pan Kolpert v režii Davida Šiktance, hned po něm bude následovat premiéra koprodukční inscenace Činoherního studia a plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla z pera ředitele Činoherního studia Jiřího Antonína Trnky s pracovním názvem Kdo je větší kurva. Duben bude ve znamení dvou premiér. První premiérou bude studiové inscenace, kterou bude režírovat Hanka Marvanová (pozn, v ČS režírovala scénické čtení v rámci projektu Překročit hranice - Maso v plechovce) a to bude opět koprodukční inscenace tentokrát mezinárodního charakteru - vznikne jedinečná spolupráce Činoherního studia a ukrajinského Lesia Ukrainka Theatre ve Lvově, přičemž my v Činoherním studiu uvedeme současnou ukrajinskou hru a ve Lvově bude mít premiéru zase současný český text, obě inscenace pak navštíví partnerské země, kde proběhne jejich zahraniční premiéra. Na velkém sále zatím bude zkoušet filmový a divadelní režisér Jan Prušinovský text Kennetha Lonergana - Lobby hero, který bude mít na prknech Činoherního studia svoji českou premiéru a pro Činoherní studio přeloží tento text paní Prušinovská. Sezonu zakončí shakespearovská komedie v režii oxfordského režiséra Paula Bourna, jež bude mít premiéru opět v ústeckém plenéru.

A scénická čtení budou dvě - první proběhne v říjnu 2018 - a bude to text Clemense Setze Spojené národy a režie se ujme studentka DAMU Nina Jacques a poslední čtení bude v březnu 2019 a to text Der Ring od Christiana Lenherta v režii studenta Činoherní režie DAMU Josefa Doležala.


Pěkně nabité a pestré. Poslední otázka bude možná trochu na tělo: v podzimu nás čekají volby do místních zastupitelstev. Myslím, že změny na magistrátu budou velké. Obáváte se v této souvislosti něčeho? Jaká je nálada před těmito volbami v souboru a divadle vůbec? Myslíte, že by se mohla opakovat situace podobná té před čtyřmi roky?
DH: Já osobně strach mám, tady člověk nikdy neví. A teď, když tady máme ANO a KSČM, to by mohl být smrtelný double. V divadle teď máme prázdniny, takže nálada je prázdninová, já myslím, že začne přituhovat až s datem voleb, nikdo se nechce stresovat dlouhodobě.

david

(David Šiktanc a Jan Štěpánek na čtené zkoušce inscenace Homo Faber, foto Petr Kulhánek)

Od nové sezóny podle mých informací nastupujete do Činoherního studia jako umělecký šéf. Co pro vás znamená ústecký činoherák?
DŠ: Dřív než odpovím, musím zdůraznit, že do Činoherního studia nastupuju jako kmenový režisér, uměleckým šéfem zůstává Jan Plouhar.
Iniciační pro mě - ve vztahu k Činoheráku - bylo moje první zdejší hostování. Zkoušení připadlo na dost nevlídný podzim, inverze byla po většinu času taková, že uprostřed Benešáku člověk neviděl ani jeden z břehů a jediné, co k němu doléhalo, bylo značně přízračné hlášení z vlakového nádraží... Byl to svého druhu komunitní život: z divadla jsme (i vzhledem k tomu, že jsme všichni žili na ubytovně) téměř neodcházeli, společně jsme trávili i veškerý volný čas. Podobnou intenzitu - snad s výjimkou hostování v ostravské Aréně - jsem nikde jinde nezažil. Snad je to proto, že v těchto městech nelze žít poklidně a měšťansky, jsou nabitá vlastními příběhy, problémy, tématy. Po mnoha letech jsem se do Činoheráku vrátil s Homo Faber a nyní přicházím takříkajíc na plný úvazek. Přiznám se, že nikde jinde - a neříkám to ani ze zdvořilosti, ani ze sentimentality - bych nebyl radši. A toto vědomí, že jsem přesně tam, kde jsem chtěl být, s sebou nese nejen svobodu, ale také odpovědnost.

Jak vnímáte úspěch inscenace HOMO FABER (divadelní festivaly, nominace na ceny) ve Vaší režii?
DŠ: Samozřejmě mě úspěch inscenace těší. A opravdu se raduju z ohlasu, který vzbudil výkon Martina Fingera v titulní roli. Považuju ho za zasloužený - a to nejen vzhledem k výsledku, ale taky proto, že vím, kolik úsilí Martin do zkoušení vložil. Jsem mu vděčný za odvahu, s níž do něho šel, a zbytku ansámblu za to, jak ho podpořil - přístupem i vlastními výkony. Vznikla tak inscenace, kterou se Činoherní studio vrací na všechny významné tuzemské přehlídky.

Prozradíte nám, na co se od Vás jako režiséra můžeme těšit?
DŠ: Čekají mě v Činoheráku dvě režie. První premiérou sezóny (v rámci festivalu KULT) bude jevištní adaptace Gombrowiczova románu Pornografie. Za tímto - pro někoho možná skandálním, pro někoho lákavým - titulem se skrývá temný, groteskní i snivý text o potřebě šmírovat a touze být šmírován, což je téma nanejvýš přítomné. Na konci února bude mít premiéru Gieselmannova hra Pan Kolpert, kterou bych chtěl navázat na místní tradici mrazivých a černých komedií. Výchozí situace je následující: jeden pár pozve druhý na večeři, bohužel ale neumí vařit a navíc tvrdí, že v zamčené truhle je mrtvola pana Kolperta.

Děkuji za rozhovor.

BLOG COMMENTS POWERED BY DISQUS

ee Snapseed

videa_z_výběžku

vandej

k_fix_cz

pojdte se kouknout)