Naposledy se knižní minitrh ve varnsdorfském Městském centru kultury a vzdělávání konal v roce 2019.
Po dvouleté pauze způsobené covidovou pandemií se i s pravidelnou dopolední přílohou – prezentací nových regionálních nebo s regionem spojených publikací – knižní minitrh vrátil. Ovšem s jednou změnou: prezentace se letos konala v čítárně dospělého oddělení knihovny. Prostor mezi knihami je to příjemný, a tak i publika bylo asi o trochu více než v letech předešlých. A jaká byla podstatná změna oproti minulosti? Že většina diváků vydržela až do konce.
Pořadatelská organizace – Městská knihovna Varnsdorf – připravila pro tuto příležitost osmnáct knih a jiných publikací vydaných za poslední rok. V průběhu téměř dvouhodinové programu se objevily ještě další tři. A jeden houpací kůň.
A teď k novinkám a jejich autorům.
Jako první přišel šéf Nakladatelství HL Roman Horáček, aby představil dva nové nástěnné kalendáře pro rok 2023: „Historie Varnsdorfu / Warnsdorf – die Geschichte“ a „Šluknovský výběžek ve starých fotografiích / Die Orte des nordböhmischen Niederlandes in alten Fotos“. Pro přítomné měl i nepříznivou zprávu: s vydáváním kalendářů končí a bude se intenzivně věnovat betlémům, jež nyní tvoří podstatnou část jeho produkce.
Další dva kalendáře, tentokrát vydané městem, představil místostarosta, historik a fotograf Jiří Sucharda. Jednalo se o týdenní stolní kalendářVarnsdorf 2023, který je věnovaný historii textilní výroby ve Varnsdorfu od roku 1722, kdy se na varnsdorfském zámku v jedné místnosti tkal lněný damašek. Vybral, napsal a uspořádal Mgr. Josef Rybánský. Varnsdorfský měsíční nástěnný kalendář pro příští rok obsahuje velkoplošné fotografie pořízení drony Ladislava Košťáka a Jiřího Suchardy.
Aby kalendářů nebylo málo, tak Milan Hrabal, tradiční moderátor této akce, představil oblíbený měsíční nástěnný kalendář Českosaské Švýcarsko 2023 vydávaný krásnolipskou o. p. s. České Švýcarsko. Tentokrát obsahuje nádherné fotografie z obou přilehlých národních parků pořízené desítkou dobrých fotografů.
S první neočekávanou publikací se objevila Klára Mágrová. Objevila totiž další knížku Hany Doskočilové (1936-2019) nazvané Moly, ty jsi éro! a mimo plán požádala o možnost jejího představení. Jak se ukázalo při pozdějším pátrání po této knize, došlo k záměně známé brněnské autorky knih pro mládež se stejnojmennou Hanou Doskočilovou (1958), žijící v nedaleké Horní Světlé, která napsala dvě knihy půvabných pověstí z Lužických hor. Knížka je jistě čtivá, a to, že není z regionu vysvětluje, proč nebyla na varnsdorfském knižním minitrhu ani uvedena ani ke koupi. Vyšla totiž již v roce 2021.
První „opravdovou“ knížku – a to hned svou vlastní – představila varnsdorfská spisovatelka Marie Rejfová a jako vždy měla připravenou krátkou svižnou a vtipnou ukázku. Jednalo se o další z rozverných příběhů všudybylky a především amatérské „detektivkyně“ Josefíny Divíškové s názvem Jako veš v kožichu. Na výběžku.eu jsme už o ní psali.
Psali jsme také o další „minitržní“ knize Ester SadivovéRumburk – Život ve městě kdysi nazývaným Malá Paříž severu. Autorka knihy spolu s M. Hrabalem, coby živoucím, otočným „držákem na knihy“, představila zajímavosti ze zákulisí, kuriozity, a především podstatné informace o hlavním tématu knihy: některé hostince, restaurace, hotely a další občerstvovny ve městě a okolí.
Autor knihy Zapomenutá historie menšinových škol Karel Jarolímek do Varnsdorfu nepřijel, představení jeho knihy tak bylo na moderátorovi. Jedná se o další reprezentativní čtvercovou knihu vydanou Městem Krásná Lípa. Prvních více než sto stran knihy věnuje autor problematice českého národního školství na historickém pozadí poněmčování Čechů na území Království českého. Následuje hlavní téma knihy: podrobné pojednání o české menšinové škole v Krásné Lípě. Škola byla založena v roce 1923 (zapsáno bylo 13 dětí) a byla umístěna v přízemí místní německé školy, což je dnešní základní škola. Zanikla nedlouho před obsazením Sudet Němci v roce 1938. Menšinová škola byla zřízena pro děti necelých dvou stovek občanů české národnosti a její součástí byla i mateřská škola. Do české menšinové školy však nechodily je děti z českých rodin. Například při sčítání lidu k 1. prosinci 1930 se k české národnosti přihlásilo 184 osob. V tomto školním roce měla česká škola 21 žáků, z nichž 3 neovládali dobře češtinu, a do mateřské školy chodilo 13 dětí. Ve školním roce 1937/38 do této školy docházelo nejvíc dětí: 42. Údajně k takovému nárůstu došlo z toho důvodu, že někteří němečtí antifašisté odhlásili své děti z německé školy a dali je to té české. Jarolímkova kniha je důkladně zpracovaná a je pozoruhodným dokumentem o období takzvané první republiky. Kromě rozsáhlého texu obsahuje množství pramenů a také 25 příloh = fotografií, faksimilií dokumentů, seznamy žáků atd.
Josef Monik představil Historický atlas Euroregionu Elbe/Labe, který sestavili a texty doplnili Zdeněk Kučera a Tomáš Kryl. Euroregion tuto nádhernou a poučnou publikaci vydal u příležitosti oslav třiceti let své existence a představil ji veřejnosti 25. června na Komáří vížce. Na 128 stranách autoři představují exkluzivní výběr 62 nejzajímavějších starých map území česko-německého příhraničí v oblasti dnešního EEL. Nejstarší pochází už z roku 1280, nejnovější jsou turistické mapy z roku 1930. Ke všem mapám a různým kartografickým a historickým tématům jsou připojeny vysvětlivky v němčině a češtině. Díky velkému formátu (38 × 31 cm) a kvalitnímu tisku je v mapách vidět spousta detailů. Kromě jiného vybrané mapy dokumentují vývoj kartografie v čase. Mnohé z map jsou skutečnými uměleckými díly.
